Nový Hrádek u Lukova

Průčelní část hradu s torzem předsunutého opevnění.

Mladší hrad při pohledu z rakouského břehu Dyje.

Zimní pohled z velkého nádvoří.

Pohled z veřejnosti nepřístupného ochozu plášťové hradby staršího hradu.

Průčelí mladšho hradu.

Vstupní portál, původně uzavíraný padacími dveřmi.

V levém horním rohu portálu je patrný otvor pro kladku.

Kladka zůstala v bráně dodnes.

Gotický portál s charakteristicky zalomeným obloukem.

Nároží severního křídla mladšího hradu.

Dveře ve druhém patře vedou na dnes nepřístupnou půlkruhovou baštu.

Ostění s přetínanými pruty, typické pro období pozdní gotiky.

Stavebním materiálem ostění je tzv. eggenburgský vápenec. Jedná se o mořské sedimenty se zkamenělinami třetihorních živočichů.

Klenutá místnost v přízemí sloužila na začátku 20. století jako jídelna.

V okně jídelny zůstaly dřevěné rámy.

Sklepení severozápadního křídla zahloubené do skálního masivu.

Průčelí věže, pohled z nádvoří.

Vnější pohled na mohutnou tříčtvrtěválcovou baštu.

Nepřístupná místnost třetího podlaží severního křídla.

Odstupňovaná špaleta okna v druhém podlaží severního křídla s četnými grafity v okolí.

Pamětní nápis z roku 1832. Podepsáno sedm polských důstojníků, emigrujících účastníků protiruského Listopadového povstání.

Nejstarší návštěvnická datace z roku 1775 na omítce kryjící osekanou skalní stěnu.

Od roku 2010 chrání místnosti jihozápadního křídla nová střecha.

Polopouštní podmínky na střeše vyhovují nejrůznějším druhům sukulentů. Kvetou zde například čtyři druhy rozchodníků, nebo netřesk výběžkatý.

Nejvyšší patro vyhlídkového ochozu.

Pozorování ještěrky zelené na vyhlídce.

Pohled na údolí řeky Dyje z nejvyššího patra mladšího hradu.