Cyklovýlet z Nového Hrádku na Vranov

Trasa nabízí projížďku přírodou Národního parku Podyjí, s cílem na zámku ve Vranově nad Dyjí. Délka je přibližně 17 kilometrů.

Z Nového Hrádku se vydáme po zeleně značené turistické cestě na rozcestí Příčky. Odbočíme na červeně značenou cestu doleva směrem na Lukov (cyklotrasa 48, EW 13, Greenway P-W, Národním parkem).

Obec Lukov, v jejímž katastru je situována novohrádecká zřícenina, bývala centrem malého dominia a důležitým středověkým městečkem. Patřilo k ní i soudnictví, připomínané dodnes původním pranýřem z roku 1609. Z barokní doby se tu mimo jiné dochoval hodnotný kostel sv. Jiljí z poloviny 18. století.

V obci na rozcestí u autobusové zastávky volíme cestu vlevo a pokračujeme směrem k lesu. Na rozcestí u lesa zabočíme doprava, do údolí Čížovského rybníka a za ním se vydáme po asfaltové silnici doleva, směrem k obci.

Čížov, vzdálený necelých 9 kilometrů od Nového Hrádku, je malá obec s částečně dochovalou původní vesnickou architekturou a barokní kaplí Panny Marie Bolestné z roku 1756. Na jižním konci obce je situováno návštěvnické středisko správy Národního parku Podyjí se stálou expozicí o přírodě parku a informační kanceláří. V jeho blízkosti je zachována část hraniční linie drátěných zátarasů - tzv. železné opony. Čížov je ideálním výchozím bodem do obou národních parků, českého Podyjí i rakouského Thayatalu.

Na severním okraji obce Čížov odbočíme k lesu po značené cyklostezce (cykotrasa 5122, Mlynářská), na rozcestí Pod Větrníkem odbočíme doleva a pokračujeme do údolí Zadních Hamrů a pod skalní stěnou Hamerských vrás do Vranova.

Vranov nad Dyjí - městys s bohatou historií, památkami a zajímavou přírodou ležící poblíž přehradního jezera vybudovaného na počátku třicátých let 20. století. Od Nového Hrádku je vzdálen přibližně 17 km. Dominantou je na strmé skále položený zámek s částečně dochovalými pozůstatky hradebního systému původního středověkého hradu. Ten je poprvé připomínán k roku 1100 jako zeměpanský. Od 14. století se v jeho držení střídaly různé šlechtické rody, z nichž Althannové koncem 17. století a v průběhu století 18. hrad přebudovali na velkolepé aristokratické sídlo. Dnešní zámecké interiéry, doplněné ukázkami z produkce proslulé vranovské továrny na výrobu kameniny, dokumentují kulturu šlechtického bydlení konce 18. a celého 19. století. Zámek, situovaný v první zóně Národního parku Podyjí, je sídlem správy zříceniny.

 

Podrobnější informace o cykloturistice v Národním parku Podyjí naleznete na internetových stránkách http://www.nppodyji.cz/na-kole.